Výstavba referenčního pracoviště s výrobou palivového lihu a bioplynovou stanicí

Dlouhodobým záměrem Evropské unie je využívání obnovitelných zdrojů energie a zároveň podpora zemědělství. Podle novely zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a následných právních úprav bude v České republice platit od 1. 1. 2007 povinnost přimíchávat 5 % biopaliv do pohonných hmot dodávaných na tuzemský trh. Znamená to, že ve 20 litrech paliva pro váš automobil, které načerpáte u tuzemské benzínové stanice, bude obsaženo 19 litrů benzínu a 1 litr bioethanolu tj. lihu.

V České republice se tak bude muset pro tyto účely ročně vyrobit 2 miliony hektolitrů lihu. Ovšem líh se vyrábí rozkladem surovin, které obsahují sacharidy a polysacharidy (brambory, obiloviny apod.), a při této výrobě vznikají významné objemy zředěných i koncentrovaných odpadních vod, jejichž podstatnou část tvoří lihovarské výpalky. Při výrobě 1 m3 lihu vzniká 15 – 25 m3 výpalků . Při výše uvedené roční produkci bude celkový objem výpalků činit 5 milionů m3, což představuje znečištění,které působí 5 milionů obyvatel.

Jednou z možností, jak lihovarské výpalky dále zpracovat a redukovat jejich negativní dopady na životní prostředí, je jejich přeměna na bioplyn. Zkušeností s bioplynováním lihovarských výpalků je však ve světě velmi málo, a proto je nutno ocenit pilotní projekt připravený lihovarem v Blanici u Mladé Vožice, který se snaží řešit tento problém v předstihu.

LIHO-Blanice je významným zpracovatelem nestandardních sacharidických surovin z místní zemědělské produkce v regionu s možností výroby až 50.000 hl. kvasného lihu pro palivové účely za rok. V roce 2004 se lihovar zapojil do programu LEADER ČR a předložil OS MAS Krajina srdce projekt zaměřený na zpracování lihovarských výpalků methanizací v reaktoru bez přístupu vzduchu a se záměrem využít takto vyrobený bioplyn ke snížení spotřeby zemního plynu v technologickém procesu lihovaru. V rámci projektu byl uveden do provozu zkušební anaerobní reaktor, který by měl výhledově napomoci k řešení současných problémů spojených s likvidací výpalků vyvážením na zemědělsky obhospodařovanou půdu. Experimentální provoz byl spuštěn v roce 2004, je pravidelně vyhodnocován a účinnost odstranění organických látek z odpadních vod se pohybuje mezi 80 - 85 %.

Ing. Jiří Holas, CSc.